Podzim...

Zdravím,

už je to tak nějak nepopiratelné, že podzim už je nějakou tu chvíli definitivně u moci. Ačkoliv bylo posledních pár dní docela slunečnných, přesto je už venku zima, a to taková, že bez přitápění bychom doma klepaly zuby.
Musím se přiznat, že podzim, ačkoliv hraje všemi barvami, je ročním obdobím, na které se během roku vůbec netěším. Působí na mne tak nějak melancholicky, unaveně, což se pak samozřejmě odráží i v mém chování. Věřte, že byste mne podrážděnou vidět nechtěli.
Co mi ale v těchto dnech udělá opravdu radost, je podzimní výzdoba. Aby naše vstupní prostory v domě vypadaly útulně, naváhají přítelovi rodiče jet pro kytičky, ošatky a ozdůbky i několik desítek kilometrů, a to třeba až do Německa.
Obvykle u nás tvoří podzimní výzdobu vřesy, které nám letos přišly drahé, tak nám letos chodby zdobí již naaražované košíčky z německého OBI (kus jen 1 euro - no nekupte to !), ptáčci ze spadaného listí a maličkaté háčkované dýně, které jsou mým dílkem.

Přeji pokud možno nemelancholický den.
H-ana-H

Poklady z naší půdy, aneb co dům dal ... 2. část

Krásný večer,

po dlouhém výčtu pro a proti, jestli mám vyrobit lahodný bezový likér, jsem se rozhodla tuto dobrotu uvařit. Tento příspěvek však není o likéru (o tom napíši později), ale o bezvadné láhvy, do níž likér z větší části přeliji.
Po nasbírání bobulek jsem totiž zjistila, že mám vlastně jen jednu půllitrovou láhev a nevím, kam vše po uvaření přeliji. Naštěstí mne zachránil náš tatínek a přinesl mi ze sklepa, z naší letní kuchyně, o které také určitě někdy napíši, tento skvost:



Jak jste si určitě všimli, jedná se o láhev na pivo o objemu 3-4 litry (bohužel jsem to přesně neměřila), která je okovaná a opatřená robustním uchem pro lepší uchopení. Nejvíc se mi na této nádobě ale asi líbí její uzavírání a etiketa.
Užijte si ničím nerušený zbytek víkendu,
H-ana-H